PG 5069 .C5 L8 Copy 2 PC 5069 ■C5 L8 Copy 2 WG» S©W Veskera prava vyhrazena. Copyright, 1918 by Chas. Aug. Chval, Dallas, Texas. jecess ■ ff£m )^^- ■ — «©)eC LVI STOPOU. Kytice basni Ku dni Svobody a Texasskeho Bazaru Napsal : / C A Chval. / ' Illustrovali : V. Preisig F. Bares CENA 35 I gl Tiskem: Narodniho Podniku, Rosenberg, Texas. gj Jecas ^n co^ g. 55(S^ ^^-^-: «S)e( S Vysilaje do sveta prvni tuto sbirku svych basnickych pokusu, povazuji za svou povinnost u- vesti zde nekolik slov na vysvetlenou. Otcem myslenky vydati sbirku basni k Ces- kemu Dni v Taylor, Texas, je p. prof. Karel Knizek, fiditel slovanske stolice na statni universite v Aus- tine. Jemu zaroven jsem povinen za nektere na- mety, nazvy a jine cenne pokyny, jakoz i za ochotne uspofadani a vydani cele kolekce. Nebyti jeho povzbuzeni a inspirace, pochybuji, ze bych se byl k vydani odhodlal. Taktez prof. L. Zelenkovi-Le- randovi, uciteli romanskych jazyku na universite statu Ohio, dekuji za kriticky pfehled nekterych basni. Za mistrnou kresbu "Vlaje prapor" vzdavam diky p. prof. Vojtechu Preissigovi, tvurci velkole- pych valecnych plakatu. Taktez p. F. Baresovi z Rosenbergu dekuji za vsechny ostatni kresby. Cast cisteho vytezku z prodeje venovana bu- de ve prospech Texasskeho Statniho Bazaru. V nadeji, ze verejnost z lasky k svate nasi veci pfijme ochotne a shovivave skromny tento dar na oltaf vlasti, posilam prvni svoji praci pouti ces- kymi osadami v Americe. Dallas, Texas, L. P. 1918. C, A. Chval. NOV 29 1918 ©C1.A506758 (]^ 58(S8S ^)S( y\yO V 9 Chrabrym junakum z Texasu kte- H dobrovolne vstoupili do cesko- slovenske armady — bojovnikum za prava lidskosti a svobodu sve vlasti, V ucte venuje spisovatel. nSi^ ■5CJX Q ippm (Vyobrazeni k basni: "Vlaje prapor.") ^FiTrTTT i^ rrnTrn !c(5» sew VLAJE PRAPOR. Vlaje prapor rudo-bily, na n6m stkvi se cesky lev ; boiife vek^ neznicily pofivathou tu korouhev. Pod prapor ten slavny vola ohroiena nase mat. "Rci, 6, synu, kdo odola pro vlast, mat svou umirat." "Zde jsem," volam, draha mati - dej mi tisic zivotfi! Vzdy jsem hotov vsechny dati, bych tl zbavil despotfi." )eCS«s ^)flC PRAPOR CTYRHVEZDNY. Prapore ctyfhvezdny v blankytu modrem, symbole mileny, v kraji vlaj rodnem, vlati tarn nepfestaii po vecne veky k pamatce na ceskoslovenske reky! Prapore ctyfhvezdny rudy a bily, pf ekrasne souhvezdi bujare sily I Cechii, Morave, Slovensku, Slezsku vydoby^s vitezstvi zafneho lesku! Prapore 6tyfhvezdny, klenote drahy, Ty*s chloubou ctyf statu, maticky Prahy! Na Marne, na Ryne hrozny byl's omen, Kdyz Nemci volali: "RothWeisen komm«n!" Prapore ctyfvhezdny v blankytu modrem, symbole mileny, v kraji vlaj rodnem! Vlati tarn nepfestan po vecne veky, k pamatce na ceskoslovenske reky ! a was — sex 5e(S»- «3)5( SLOVANSKYM REPUBLIKAM. Kde Cech kdys na posvatnem stanul ftipu, kde Krok byl vladcem, Pfemyslovcfi rod, kde Praha stovezata v jasu, tfpytu, kde Vysehrad se zveda z tichych vod, kde Oldfich, Karel, Vaclav, Jifik vladli, kde Hus rad kazal, za pohnutych dob» kde hlasa kamen, Tabofi ze padli, kde Hora Bila, svobod, prava hrob, kde umlknul zpev Bozich bojovnlk^k, kde dlouho fadil nepfatel zlych voj: Tarn Ceskoslovenskou zrim republiku, V niz opet vytrysk blaha, stesti zdroj. Kde Belehrad se zveda na Dunaji, se slzou V oku hledim v srbskou zem, kde Kumanov se tahne, v nemz dfimaji svfij hrdinove vlasti, Ifizny sen, kde Moravenka sumi zkrvavena, kde prazdne kuce jen a samy hrob, kde lezi Bosna a Hercegovina, kde upi Lublan, Zahfeb, Zvornik, Brod, kde drahne prolito uz slavske krve, kde panem ted', jenz otrok prve: tarn zrim zem pozehnanou leno rek(i, tu Jihoslavskou republiku. )^2» ■ «a):< 58(SS? — ' «35e( 9 s HRDINtTM U BACHMACE. §est set kfizfi u Bachmacc smutne k nebi zeje, sest set z Cech a ze Slovace synfl zem tarn kreje. Sest set krizu u Bachmace na nich vence zvadle. Kolik matek doma place pro sve syny padle? Sest set krizu u Bachmace V dlouhe fade stoji, lek, ni zlato od bohace ranu nezahoji. Sest set kfizu u Bachmace ' slavske Thermopyly! Neplac, matko, jasej, otce, vlast svou zachranily. Sest set kf izfi v cizi pfide na pamatku vekum! Vlast, svet cely zehnat budc slavnym ceskym rekum. flnaa I Q igmpt 1 1 53® % )e(5Sf ^53C KOROUHVE HUSITSKE ZAVLklsY ZNOVU. Korouhve Husitske zavlaly znovu, ze srdce vyslehly choraly k Bohu, na Baltu Husita z hrobu zas vstava, nad hlavou vysoko kalichem mava. V aku zar pali jak zhave blcsky, postavu hall cerny hav knezsky; spory vlas bily ve vetru vlaje, hlas piny sfly zni V dalne kraje. Pod prapor kalicha vola sve voje; necht kazdy pospicha, kdo dychtiv boje! Korouhve husitske zavlaly znovu, rytiri blanicti dostali slovu: , Na Marne, na Rusi jako zed* stoji — na smrt jdou, Cechie, synove tvoji ! Pfilbice zafi V slunecncm jasu, zar lasky svafi vse V jednu masu — v modlitbe vrouci vejvoda pravi: "Voj na smrt jdouci, narod svuj zdravi!" V modernich Blanickych, Husitech z Baltu, Spasitel Cechii, Slovanstvu, vstal tu! Korouhve bratrske v jednu se poji, f ady jdou semknute ve svatem boji ; srdce vsech reku tech nadsenim hoH; koruny padaji — truny se bofi! Hvezdnaty prapor, rudy a bily odraii napor nepf atel divy — V ohni a dymu smrt slavi body, jiz hynou v Rynu Teutonu hordy. Washington, Londyn, Rim, Par iz a Praha jasaji — jasa svet nad padem vraha. ^£^^^^ i«N^^?^pr^^7^ jecggs tssrn ^1^ ^^ POD SOKOLSKOU PERUTt My jsme svarni Sokolici, Texas jest nam domovem, pod blankytem vecne modrym hnizda sobe budujem. .Smele vyse duch se nese pod sokolskou peruti, do te rise, kde vse dyse laskou a nic nermuti. Zivot nas jest zivot jary, vespolek se milujem; nehledame "zisku, slavy", pro nas narod pracujem. Smele vyse duch se nese pod sokolskou peruti, do te rise, kde vse dyse laskou a nic nermuti. »S3» «M § "V srdci smJlost, v pazi silu, V zdravem tele — zdravy duch" To jsou nase stara hesla, V kteraz vef i bratr, dnih. Smele vyse duch se nese pod sokolskou peruti, do te rise, kde vse dyse laskou a nic nermuti. Hie, i Texas rodi syny vSrne vlasti za mofem. Srdce plese — duse jasa — hochu, bud jen Sokolem! Smele vyse duch se nese pod sokolskou peruti, do te rise, kde vse dyse laskou a nic nermuti. s x«2«i aa« »QB «©« 9 kajJatCtm. V brku lesk a v oku zar — tak vita Sokol maj. R&zi trn, nam ostry spar dal Buh, kdyz stvofil raj. Vznes se vzhfiru Texasem, pf es plan6, udoli, kazd6 kane s jasotem, necht peje, hlaholi! V brku lesk a v oku zar, to tuzbou vasi bud! ciste srdce, ostry spar, jak z kvadru, pevnou hrud! 6 ^k MgSS ^M POZDRAV OTCINE. Lefte, lette, me pozdravy, neste pram otcine, zalet'te do matky Prahy, slette V kazde rodine. Dotknete se srdci, retCi sneste tisic dar£i, kvetii, usmev, pomoc, povzbuzeni tarn, kde otce, matky neni. V zalaf e a chude chyse, V zakopy a chladne skryse radostnou vsem neste zvest, ze den. spasy blizko jest: Doba nova svetu kyne — narod Slavu nezahyne. ^ jeCCies- — — f^^ n^ • «3)e( PfSEN PROLETAfiE. V chladne, puste, cerne noci vidim V dali divnou zaf, jest to hvezda spasne mod, kterou vita proletaf. Aj, den blizkol Jasne vSstl, kdy svet bude zbaven pout, V praci cest a v sluzbe §testi narodove budou znout. Na zdar! bratfe proletaf i! Cest vsem, kteri pracuji! Na vychode den jiz zafi — Slava demokracii! s '™°g 3 J ^sa 5e(S^ '. S®^ a2 shasnou jednou hvezdy. Az shasnou jednou hvezdy a slunce spouta led, az splnl se ty vestby, kdy pout svou skonci svet: Tu vzpomeii, nebes Tvurce, na krasnou ceskou zem, kde Hus kdys kazal, uce s tak mocnym zapalem. Stvof V raji koutek cesky a dej nam misto v nem Tak stisls bol i stesky a krasny splnis sen. 6, Boze, jak jsem smely, ac jsem Tve dite, host; tarn dovol, bychom smeli pet cesky pro radost. Az shasnou jednou hvezdy a novou stvofis zem, vsad V nebes rajske hvozdy ten deske lipy kmen. KSs^ «S)eC i nmm 32 ^M ^^^ Stopou — Chval nm- '^U PREC PtrjDU DAL. At trni nebo rfize na ceste meho ziti, hrom buraceti muze a peklo blesky dstiti — prec pujdu dal! At vezme osud zly mi, CO srdci memu svato, at na cest vrha stiny a jmeno strhne v blato, prec pujdu dal ! At hazi mi v klin slavu, ci pokousi mne zlatem, at laurem venci hlavu a krasnym zdobi satem, prec pujdu dal! At nemoc, zal mne schvati, at smrt se v zapas stroji ! Po noci den se vrati, a oden lepsi zbroji — zas pujdu dal! jBcefes- ■^m frrtrrn ^2 ^"''^ .Ci'V^'':^.'^^^-•^>»7{?V^??-?'f**''J<5|?i1 90C€ai- ■^n 9 POTULNY ZPEVAK. M^ pisne veru drsne a horsi jejich rym; po svSta slave luzne vsak nikdy netouzim. Jsem rad, 2e mohu peti, na stare housle hrat, a blazit vdecne deti — je pisni rozesmat. Ja zpivam jenom pro ty, 2 nichz fine krev a pot, z pondelka do soboty, tot §lechta m^, muj rod! Nuz, lette, mile tony, vc chude chyse jen, a tiste bol a stony svym £eskym hlaholem. 34 m^mi W^B :?'\'*7'i¥^' 9 ^^^ y^sti^ KDYBY BYLO M02N]&. Ach, kdyby bylo mozne se V detstvl vratit zpet, na Tvem bych, mati, klinS chtel sobe pohovet. Tak blizko srdce Tveho, V Tvem sladkem objeti bych pfal si jeste jednou 6, mati, hoveti. V tu sfastnou dobu detstvi j4 V duchu letim zpet, kde kvetla laska, stesti, V ni chci si pohovet. Tak blizko srdce Tveho, V Tvem sladkem objeti nech mne, o draha mati, V zpomince hoveti. Po pouti znaven kladu svou hlavu V matcin klin — o stastnem mladi, detstvi na kline jejim snim. Tak blizko srdce Tveho, sve drahe kolebky, chtel, draha mat', bych dliti do smrti — na veky. ■^)^ ITOO ^n nntBy Ar^\7V^rf^^!^i n^- -^n CESKYM MATKAM. Jak rad bych Vam tez zazpival 6, drahe ceske matky! Nez verse me jsou chudicke a drsne moje radky. Ach, kdybych moh' jen vyslovit, zel, slovo pro to nemam; vsak lasku svatou nejcistsi ja pro Vas v srdci chovam. Ta laska dosud neshasla, jez V prsou vernych synu ; a mel-li bych ji ztratit kdy, necht radej v svete zhynul ■mn fi n t n i ^n UiiiiJl '*" •,4*^ Km ^fiM HVEZDO MA VECERNI. Nadsel vecer. — Nemam pisne, ani zadnou vestbu ; marne patram po oblacich — svoji hledam hvezdu. Tmava noc a cerne mraky hall cele nebe, zrak napinam nad oblaky; hledam, hvezdo, Tebe. Kez bych Tebe zas uhlidal, hvezdo plna zafe! Vasnive bych hned zulibal Tvoje sladke tvafe. Duse ma by opet pela, zaznela by lyra ; proc jsi mne jen opustila, hvezdo vsehomira Zadul vitr, prchly mraky, paprsek vlet v jizbu, V dali zfel jsem jasne plati vecerni svou hvezdu. ■afe" KC^- 37 ssffli ^m. «©58? DVANACT LET JIZ UPLYNULO. Casto sedam do svitani o sve vlasti pfemyslim, o sve matce, drahem otci — kdy zas o iiich uslysim? Casto ve snu letim v kraje, ze sna se vsak probudim — mile sestry, drazi bratri, zda Vas jeste uvidim? Casto zajdu k brehum more, ve dal hledim touzebne. pf es ty vlny duch muj leti V drahou vlast mou — k rodine. Dvanact let jiz uplynulo CO jsem 's Bohem' vsem dal Vam. az se vratim, da-li B^h kdy, Vas i zem svou zulibam. n^ — ' - . ^m jpnq QQ nnng n^r «53» VECERNI nAlADA. Tise vecer pada k zemi nad lesy, pole, strane; lehce svymi perutemi pul sveta liba skrane. Jen ten potok neunavny na sede huci skale, kde mlyn zene starodavny a hlucne specha dale. Vecer, kdyz se k zemi sklani mir pul sveta objima; zvonek void ku klekani, dusi blazi, dojima. Jen me srdce ustlat sobe nikdy samo neumi, a neztichne, az smrt v hrobe kvap a ruch ten utlumi. Me^ ^iSPi 39 ^^_ ^^ — — — ^ ^^ MORE. O, more!. Co vod tvych k obloze stoupa, CO rosy na kvetech se v duze houpa ! O, jak jsi velebne v dfimote sve, tva hudba vola mne, kouzelne zve. K tobe vsdy pospicham, u tebe dlim, pisni tve nasloucham, o tobe snim. Ve sladkem sumeni, V hukotu, duneni, vlny tve hovof i pohadky ze snem: o bolu, o hofi vypravi sepotem, tu zase jekotem, dojemne, vymluvne, V radosti, ve zlosti, ve sterych projevech mluvi a citi. Jak velke srdce jen musis as miti!? nm -■' mn ri i i iri ZLIJ IIHIIII 5eCS^- ■^)e€ 6, more hluboke, jaky bol chovas, k obloze vysoke prsa ze zvedas? Proc se tak zachvivas v utrobach svych? Proc vice nezpivas u nohou mych? A more praveke v odpoved' dalo : "6, synu!. Jak bych ja nezaplakalo, kdyz prsa tizi ma tisice tun, a srdce rozryva ocel a clun; zrudlo jsem od krve nevimiych deti — necht' srdce svet urve, nemohu peti; me sladke sumeni zvrhlo se ve hf meni, dal budu hfmeti: Zastavte vrazdeni zen, starcu, deti! O, more, zkusene v osudech ziti, Jak velke srdce jen musis as miti!? '^n rmnn ij. | mttm ^^: ■ ^n k5 JSEM NEMOU, PRAzDNOU OZVENOU. Byt nesmrtelnym pevcem narodu byl nejednoho barda luzny sen, a st'astny ten, kdo o laur k zavodu na Olymp posvatny byl pripusten; kdo s bohy jedl ambrosii, kdo nektar z cise zlate pil, kdo s lyrou, sladkou poesii, sam cely Olymp uchvatil. Me lyre schazi struny a kridla memu Pegasu ; ja nezpivam pred trfiny a nesidlim na Parnasu. Ja neznam Nektar, Ambrosii, me Olympem krb s chudinou, me pisne v fisich poesii jsou nemou, prazdnou ozvenou. ^L ^ n'"'^'^ imMmW'W¥Tf^^_ yes^ 9 TEXASE ZDRAV BUD NA VfeCNE VEKY! Venovano vazene choti p. professora Knizka. Texase slunny, zahrado krasna, nebesa trflni nad Tebou jasna, a hvSzdy sviti za jasne noci, plna jsi kviti, kouzelne moci. Na stepi sire rovne jak dlaii, pase se bfivol, uhdni Ian. V Tv6m drima lune tisicc rekfl. Kdyz du§e sttine, tisic dds 16kfl. Plna jsi zpevu, jasu a plesu, nevsednich zjevA, hor, skal a lesA. V Tvych lancch vonnych sbor ptactva, zpev, na obet ciha mexicky lev. Texase piny sladkeho plodu prijaFs kmen cisty slavskeho rodu; vzdelal Tvou pfidu, hajil co svato, dobyval nidu, stnbro a zlato. Na polich o znich hlaholi smfch, kdyi pukd boulec, vlnlca jak snih. ^)eC XGS*^ ■i^n B5i £|^3 ff^^ S^^? .^,t;;M -^ , jW ^^^* AVfT ' r U^: ■^n Texase zdrav bud' na vecne veky, Tve tisknu na hrud' deti a reky. Tvou libam hvezdu v blankytu modrem, pronasim veltbu v jazyku rodnem: Kralovno Jihu, ziv bud' Tvuj duch ! S nebesy Tebe zasnoubil Buh. ZDAR VAM, TEXASSTI ROLNICI. Kdo pracne zryl ty sire plane? Kdo vzdelal tvrdou ornici? Zdar vam, vy neunavne dlane, zdar Vam, texassti rolnici. Duch Vas za pluhem neumdleval, ni ruka pevna s radlici! kdyz pustou pudu rycem urval a promenil ji v ornici. Vas rod nes z davna slavne jmlno, jstet Premyslovi potomci. To na veky Vain v cest bud' peno — 2dar Vam, texassti rolnici! MSIS- m^ 44 n^' AZ ZBLEDNOU LISTY. (Slovo o "Zlate knize texasske.") Az zblednou listy f adou let a vazba knihy zpelicha, tu obcerstvi Te vzpominkou, jak dousek vina z kalicha. V ni mnchou shlednes znamou tvaf ; az vlas Tvuj bude sedivet, tu V dusi sve se pokochas, tou knihou st'astnych detskych let. A kazdym do ni pohledem Tva duse stestim okreje, a budes-li kdy zarmoucen, Tve smutne srdce zahfeje. Ta kniha bude pramenem, V nemz najdes nove sily zdroj, a vzacnym, drahym odkazem pro Republiku, jeji voj. Pak s citem blahym pf ecte vnuk, jak pfispel otec, draha mat?, kdyz videli vlast za morem, sve bratry, sestry, umirat. Ta kniha bude hlasat vsem, jak prispel Texas narodu, jenz umiral a krvacel za volnost, pravdu, svobodu. Nuz, brachu, volam, dnes jest cas, sve jmeno v knihu vepsat dej ! Slys matky ceske prosby bias, s tvou hf ivnou pospes — nevahej ! MS^ — ■ —mK fmrm tLJQ IHHIU (Vyobrazeni k basni: Vzpominka.) n&^r nos^ ■^n VZPOMINKA. Kde jste hory, kde jste lesy, kde jsi mila dedinko? O, ma draha, nejmilejsi, kde jsi moje milenko. Kdyz jsem daval naposledy 's Bohem* vsem, jez mel jsem rad, zahledel jsem vzhuru k nebi, kde jsem zfel vas, hvezdy, plat. Tak i dnes k vam vzhuru hledim, dusi blazi vase zar, V duchu opet jednou vidim milenky sve sladkou tvaf ! "m)^ yni'iiff ^i m ^*AAto%(u«^7)^ gnnq cLq u^yi LIBRARY OF CONGRESS 002 373 768 1